Archiv zakázek

Socha sv. Barbory, 2008.

Cholina 10 mini.jpg
Místo: 
Cholina

Socha sv. Barbory na plintu, formovaném jako oblaka s hlavičkami puttů, osazená na vyšším podstavci, bohatě zdobeném reliéfy, stojí před budovou fary v Cholině. Na střední části podstavce jsou umístěny reliéfy sv. Anny s Pannou Marií, anděla strážného a sv. Josefa Pěstouna, nástavec je reliéfně zdobený rozvilinami akantu. Na římse mezi střední částí podstavce a nástavcem je osazena dvojice puttů. Socha, která je dílem sochaře Johanna Sturmera z roku 1715, je včetně podstavce zhotovena z mladějovského pískovce, trnož podstavce a tři obvodové stupně z hrubozrnného pískovce.
Celek, vysoký 520 cm, byl mírně vychýlený ze svislé osy směrem doprava a dopředu, jednotlivé kamenné čkánky obvodových stupňů byly rozestoupené, vysunuté z původní polohy a poškozené trhlinami, způsobenými korozí kovových kramlí a sloupků kovové ohrádky. Vychýlení celku z osy a rozvolněné obvodové stupně signalizovaly špatný stav základů. Povrch sochy a částí podstavce, zhotovených z mladějovického pískovce, byl místy vě větším rozsahu poškozený korozí, stav povrchu kamene vyžadoval konzervační ošetření. Reliéf s andělem strážným byl místy plošně přepačokovaný. Dvojice puttů, vytvořená jako kopie z armované betonové směsy, vykazovala známky dožívání materiálu.

Kamenné prvky arkýře na severozápadním nároží zámku, 2009.

Hustop 13 mini.jpg
Místo: 
Hustopeče nad Bečvou

Kamenná ostění oken arkýře, levého ze dvou arkýřů na nároží zadní fasády, pochází z druhé etapy renesanční přestavby zámku, prováděné ve druhé polovině 16. století, za správy rodu Žerotínů. Obdélníková profilovaná ostění, osazená vedle sebe po třech ve dvou patrech arkýře, byla zhotovena z jemnozrnného okrově žlutého pískovce, na rozšířených patkách profilací zdobená reliéfními rostlinnými motivy, uprostřed horních překladů byly umístěny plasticky vystupující štítky s rodovými motivy.
Rozsah degradace kamene byl již natolik velký, že narušoval statiku arkýře. Kámen byl hloubkově zvětralý a nesoudržný, místy s velkými úbytky hmoty kamene. Statické poruchy zdiva způsobily popraskání jednotlivých kamenných článků. Některá ostění, poškozená trhlina byla ze statických důvodů vyzděna. V důsledku koroze docházelo k odlučování horních vrstev kamene a rozsáhlým ztrátám povrchových vrstev článků s profilacemi a výtvarnými detaily, jejichž podobu bylo ve většíně případů možné přečíst pouze ze slepých otisků v kameni. Na základě zjištěného havarijního stavu bylo rozhodnuto o nahrazení všech ostění kopiemi z přírodního kamene.

Kostel sv. Mořice, náhrobní deska biskupa Brunona ze Schaumburku, 2009.

Krom 7 mini.jpg
Místo: 
Kroměříž

Náhrobní deska zakladatele kostela sv. Mořice, biskupa Brunona ze Schaumburku, osazená při úpravách kostela ve 40. letech 19. století před hlavní oltář, o rozměrech 167 x 129 cm, je zhotovena z mramoru s barevně výraznou mozaikovitou texturou. Do hladce leštěného povrchu desky, bez dalších výtvarných detailů, jsou zapuštěna kovová písmena latinského textu, která mají podobu tučných římských kapitálek. Laboratorními testy, provedenými v rámci restaurátorského průzkumu, byla písmena určena jako mosazná.

Terezská brána, 2009.

TB po 7.jpg
Místo: 
Olomouc
Místo: 
Palachovo náměstí

Brána, v současnosti samostatně stojící na třídě Svobody, poblíž Palachova náměstí, byla původně součástí fortifikačního opevnění města, vybudovaného v letech 1742 - 1757 z rozhodnutí císařovny Marie Terezie, podle projektu Pierra Filipa Bechade de Rochepine. Podle letopočtu, umístěného na římse pod tympanonem hlavního průčelí, byla brána dokončena v roce 1753.
Průjezdy a průchody ze všech stran otevřené jádro stavby, o rozměrech 18 x 8 m, vysoké 8 m, je vyzděno z cihel, doplněných kamennými architektonickými články, klenáky, římsami a bosáží, zhotovenými ze středně zrnitého pískovce, vytvářejícími na obou průčelích mírně vystupující rizality. Horní plocha brány je vyplněna jílem a pokryta trávovým drnem. Rizalit průčelí má formu vítězného oblouku s tympanonem a pilíři, zdobenými reliéfy s válečnou symbolikou, zhotovenými z maletínského pískovce. Rizalit zadního průčelí brány, strukturovaný stejně jako čelní průčelí horizontálními liniemi bosáže, je bez sochařské výzdoby.
Kamenné prvky i cihelné zdivo ve spodní části brány byly poškozeny vzlínající vlhkostí, do hloubky zkorodované s velkými úbytky hmoty kamene a lokálně i částí cihel. Defekty, korozí poškozené články a spáry byly při předchozí opravě doplněny tvrdým cementovým tmelem, roztíraným do plochy, který převyšovat navazující zkorodované plochy kamene a odlučoval se od zkorodovaného podkladu.

Syndikovat obsah