Archiv zakázek

Olomouc, kamenné prvky v přízemí fasády Arcibiskupského paláce, 2010.

Portál průjezdu v průčelí paláce po restaurování.
Místo: 
Olomouc

Barokní palác, postavený v letech 1666 až 1685 podle projektu císařského architekta Filiberta Luchese (který vytvořil také projekt Květné zahrady v Kroměříži), tvoří sedm dvoupatrových křídel obklopujících dva vnitřní dvory. Restaurátorský zásah, navazující na rekonstrukci čelní fasády a fasády velkého vnitřního dvora, byl zaměřený na komplexní ošetření kamenných architektonických prvků, zhotovených z maletínského pískovce, povrchově upravených scelujícím nátěrem, v přízemí paláce. Restaurovány byly tři velké portály se znaky arcibiskupa Karla Lichtensteina a okenní šambrány na čelní fasádě včetně poškozených plastických kuželek ve druhém nadzemním podlaží a osm portálů a šambrány oken v přízemí velkého dvora.
Zásahy provedené při předchozích restaurátorských opravách působily nejednotně a z větší části již nebyly funkční. Hmoty použité pro tmelení a rekonstrukci ploch kamene poškozených korozí byly dožilé, materiálově i barevně rozdílné s různou strukturou povrchů i druhem povrchových nátěrů a retuší. Po sejmutí scelujících nátěrů a plošných vysprávek se na některých kamenných prvcích objevilo množství dalších závažných poškození a rozsáhlá koroze kamene. Korozi a degradaci kamene urychlovaly plošně nanesené rekonstrukce zkorodovaného povrchu a neprodyšné potěry z různých směsí umělého kamene, některé obsahující větší množství šedého cementu. Kamenné články ve spodních částech portálů, včetně nově zhotoveného soklu na průčelí, byly v části nad chodníkem zasolené s bílými mapami výkvětů solí. Korozí byly ve velkém rozsahu poškozeny také kamenné články balustrády nad portálem průjezdu, vystavené přímému dopadu vodních srážek.
Kamenné portály ve velkém dvoře byly před zahájením restaurátorského zásahu téměř všechny ve stavu po očištění
a sejmutí vrstev povrchových úprav z předních a vnitřních stran ostění, při kterém byly sejmuty i degradované horní vrstvy kamene. Očištěný povrch kamene byl otevřený s viditelnými stopami po přesekávání dlátem, místy zůstaly na povrchu kamene zbytky krusty. U některých portálů byly kamenné články v důsledku větší ztráty hmoty kamene výrazně deformované. Na zadních stranách portálu, situovaných do interiéru, byly dochovány rozvrstvené zbytky různých povrchových úprav, na viditelně zkorodovaném, defekty poškozeném povrchu kamene. V kamenných článcích všech portálů byly zatmelené otvory po starších kovových pantech a zámcích, které byly u většiny portálů již vyjmuté a otvory vytmelené. V důsledku koroze kovových prvků se na některých článcích portálů utvořily trhliny, četné vyštípnuté defekty na hranách portálů byly způsobeny mechanicky používáním.

Aktuální stav zkoumaných kamenných prvků byl velmi špatný, vyžadující komplexní restaurátorské ošetření, jehož cílem by bylo pozastavení degradace kamene účinnou konzervací a odstraněním nepříznivě působících vysprávek, s celkovou rehabilitací podoby portálů sjednocením charakteru vysprávek.
Aktuální stav kamene vyžadoval hloubkové konzervační ošetření organokřemičitým prostředkem, které by dlouhodobě pozastavilo stárnutí a degradaci kamene. U portálů na průčelí byly nahrazeny dožilé a nevyhovující vysprávky novými, materiálově jednotnými tmely, použitými v takovém rozsahu, aby plošně nepřekrývaly celé části původních kamenných článků jako předchozí vysprávky zkorodovaného povrchu kamene. Na portálech a okenních ostěních ve velkém dvoře,
ve větším rozsahu poškozených úbytkem hmoty kamene, byly provedeny rozsáhlejší rekonstrukce chybějících částí kamenných článků, profilů, hran a vyštípnutých defektů.
Míra čištění kamene byla stanovena tak, aby byly z povrchu kamene odstraněny všechny nepříznivě působící usazeniny, krusty, plošně nanesené scelující nátěry a vrstvy pačoků. Podle požadavku investora bylo navrženo ponechat zrestaurované kamenné prvky bez finální povrchové úpravy nátěrem, barevně upravené pouze lokální scelující retuší
a zpatinováním nových kamenných doplňků.

Ostrava Přívoz, kamenné architektonické prvky na fasádě kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, 2006 - 2010

Místo: 
Ostrava - Přívoz

Kostel, postavený v letech 1893 – 1900 v pseudogotickém stylu, inspirovaném italskou gotickou architekturou, podle projektu významného vídeňského architekta a urbanisty Camilla Sitteho, vznikl jako součást regulačního plánu Přívozu, jedné z příměstských průmyslových čtvrtí města Ostravy. Dominantním prvkem průčelí kostela, postaveného na půdoryse oktogonu, je netradičně vysoký, předsazený portikus s velkým rozetovým oknem, ukončený široce rozpjatým lomeným obloukem.
Předmětem restaurátorského zásahu byly kamenné architektonické články (balustrády, schodiště, šambrány oken, kružby, portály) a ozdobné prvky (profilované vlysy, krabi, vrcholové kytky, fiály, hlavice sloupů) na fasádě kostela,
z nichž sochařsky komponované hlavice sloupů a polopilířů portiku s navazující dekorativní reliéfní výzdobou jsou autorským dílem Camilla Sitteho. Spodní část portiku je doplněna sochami sv. Cyrila, sv. Metoděje a sv. Josefa Pěstouna v plastické edikule.
Všechny kamenné prvky na fasádě jsou zhotoveny z rakouského kalciového pískovce, obsahujícího sedimenty písku, provázané světlejším vápenným pojivem s různou zrnitostí kamene jednotlivých článků, od velmi jemné textury po hrubší, připomínající charakterem slepence. Stupně bočních schodišť jsou zhotoveny ze žuly.
Před restaurátorským průzkumem byly všechny prvky plošně překryty vrstvou akrylátového fasádního nátěru, pod kterým byly další vrstvy starších fasádních nátěrů, cementové potěry, vysprávky a plošné rekonstrukce z různých směsí malt, vyztužených drátěnými armaturami. Na jednotlivých vrstvách nátěrů byly vysoké vrstvy spadových depozitů.
V místech, kde byla vrstva nátěrů stržena, především v přízemí fasády, byl kámen do hloubky zkorodovaný, nesoudržně sypký, plastická modelace článků ve velkém rozsahu chyběla. Stav prvků byl na základě těchto zjištění charakterizován jako velmi špatný až havarijní.
Koncepce restaurátorského zásahu byla stanovena jako celková rehabilitace a konsolidace prvků. Po upřesnění rozsahu poškození jednotlivých kamenných článků bylo rozhodnuto o finální prezentaci kamenných článků s povrchovou úpravou fasádním nátěrem. Pouze sochy v přízemí průčelí byly povrchově upraveny nátěrem v přírodní barvě pískovce.
V rámci restaurátorského zásahu bylo provedeno sejmutí všech druhotných vrstev a nátěrů, zpevnění obnaženého kamene organokřemičitým prostředkem a fixace všech trhlin podle povahy lepením, injektáží nebo pomocí kovových čepů. Všechny poškozené prvky byly tvarově rekonstruovány do původní podoby doplňky z umělého kamene.

Kroměříž, portikus se sochami andělů, 2010

Místo: 
Kroměříž

Mohutný portikus čtvercového tvaru s balustrádou a dominantním, plasticky provedeným, znakem arcibiskupa Theodora Kohnna s dvojicí puttů, formou
a členěním architektonických detailů odpovídající členění barokní fasády nádvoří zámku, byl přistavěn v letech 1901 – 1902. Portikus je po stranách doplněn dvojicí archandělů, Michaela a Ariela, vysokých včetně podstavců 450 cm. Andělé jsou podle archivních záznamů zhotoveni z francouzského pískovce savonnieres. Autorem obou soch i sochařské výzdoby na balustrádě portiku je sochař Ferdinand Neumann.
Pilíře portiku a kamenná balustráda po stranách portiku jsou zhotoveny ze středně zrnitého kalciového pískovce, balustráda v horní části portiku, znak
a sochy puttů na balustrádě z hořického pískovce.
Restaurátorský zásah iniciovaný uražením části levého křídla sochy archanděla Ariela, na začátku roku 2010, byl po provedeném průzkumu celého portiku rozšířen na komplexní restaurátorské ošetření všech článků a sochařské výzdoby portiku. Především na balustrádě, bylo zjištěno rozsáhlejší poškození kamene korozí, skryté pod vrstvou spadových usazenin a krusty. Některé vysprávky, provedené na sochách archandělů, vyžadovaly revizi a doplnění. Pilíře a části balustrády ve spodní části portiku, zhotovené z vysoce odolného kalcitového pískovce, byly v poměrně dobrém stavu.
Po zahájení restaurování sochy archanděla Ariela byly zjištěny četné hluboké trhliny v místech kotvení křídel do ramenou a zad sochy a také četné trhliny na pravém křídle, způsobené vlastní vahou křídel a korozí masivních kovových čepů. Mimo původní předpoklady tak musely být křídla i obě ruce anděla, osazené jako samostatné kamenné články, sneseny, nejhlubší trhliny na křídlech a ramenou sochy rozkryty, kovové čepy obnaženy. Rozštěpená křídla
i trhliny v horní části sochy pak byly postupně fixovány lepením a kovovými čepy. Původní masivní čepy pro osazení křídel byly konzervačně ošetřeny
a ponechány. Rozsah restaurátorského ošetření balustrády portiku byl omezen na osazení uraženého chodidla na soše pravého anděla.

Rýmařov Janovice, socha Panny Marie Immaculaty, 2010

Místo: 
Rýmařov - Janovice

Socha Panny Marie Immaculaty z první poloviny 18. století, osazená na nízkém podstavci před východním křídlem zámku v Janovicích, byla před restaurováním pro špatný stav několik let deponována v interiéru zámku. Socha zhotovená z mušličkového vápence s rodovým znakem Harrachů na podstavci, je autorsky neurčená.
Cílem restaurátorského zásahu byla celková rehabilitace sochy a její osazení na nové místo před kostelem ve středu obce.
Socha i podstavec s dochovanými zbytky vrstev olejových nátěrů byla před restaurátorským zásahem ve velkém rozsahu poškozena korozí, defekty a ztrátou modelačních detailů. Otevřený povrch kamene byl na místech se zvýšeno korozí lístkovitě rozvrstvený a puchýřovitě nadzvednutý, zbytky nátěrů byly uvolněné.
Na exponovaných částech modelace v horní části sochy, vystavených přímému dopadu vodních srážek, byla horní vrstva kamene stržená.
Obě dlaně rukou a špice srpku měsíce u nohou sochy chyběly, v celém rozsahu modelace sochy byly četné defekty a korozní výdroly. Na soše i podstavci byly také poměrně čerstvé, mechanicky způsobené, defekty a ryté grafity.
V rámci restaurátorského zásahu bylo provedeno šetrné očištění kamene od vrstev depozitů a mikroflóry, usazených ve vysoké porézní struktuře kamene, zbytky olejového nátěru byly sejmuty. Kámen byl zpevněn organokřemičitým prostředkem, defekty a chybějící modelace doplněna umělým kamenem v rozsahu stanoveném tak, aby byla v plném rozsahu obnovena čitelnost plastické modelace sochy. Současně byly podle archivních fotografií rekonstruovány a ve formě výdusků doplněny chybějící ruce i špice měsíce.

Syndikovat obsah